(1874- 1945)
Český sochař a řezbář narozený na Moravě. Po vyučení se na odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí / 1988 – 1892 / nastoupil na studia v Praze na Uměleckoprůmyslové škole.
Studia u profesora J.Kastnera a profesora C. Kloučka dokončil v roce 1898 v tomto ročníku patří mezi absoloventy pozdější význační umělci, B.Kafka,Vojtěch Preissing, K. Novák, Št. Zálešák, se kterými pak dlouhodobě spolupracuje a udržuje přátelské vztahy.
Od roku 1898- 1912 působí ve vlastním atelieru a po smrti prof. Kestnera převzal vedení jeho speciálky a pokračoval ve výuce až do roku 1934.


Jeho dílo se vyznačuje především novogotickým laděním se snahou o věrné postihnutí realistického detailu. Nejznámější jsou jeho práce pro kostely sv. Ludmily v Praze. Sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, sv. Barbory v Kutné Hoře, sv. Prokopa na Žižkově, kostel nejsvětějšího srdce Páně na nám. J. z Poděbrad , na Velehradě a na řadě dalších.
Pro novoměstskou radnici v Praze zhotovil velký městský znak, shořel při požáru v roce 1945. Vedle dlouhodobé spolupráce s K. Novákem při obnově řady kostelů se setkali dále při tvorbě náboženských plastik, které mu K. Novák pomáhal multiplikovat v různých velikostech (pomocí pantografu) a také zprostředkovávat jejich prodej.
Prof. Štěpán Zálešák je pohřben na Vyšehradském hřbitově.


