1913
Působivá budova občanské záložny ve Vršovicích představuje labutí píseň té části Novákovy tvorby, jejíž hlavní složku tvořila dekorace fasád v secesním stylu. Soutež na stavbu nové budovy Záložny byla vypsána již v roce 1910, avšak její výsledky nebyly uspokojivé. Výbor se proto rozhodl svěřit vypracování definitivních plánů Antonínu Balšánkovi, který se musel vypořádat s náročnostmi ostře se svažujícího terénu.
Vnitřní dominantou stavby se stala rozsáhlá dvorana s konstrukcí z armovaného betonu, umožňující horní osvětlení. První patro náleželo provozním prostorám záložny, v druhém až čtvrtém patře nacházely se byty. Přední část přízemního průčelí je obložena bílou žulou, ve vestibulu a dvoraně se nachází leštěný mramor. Z uměleckých děl dominují průčelí dvě kamenné sochy umístěné na štítu, jejichž autorem je Ladislav Šaloun. Svorník nad vchodem a figurální náplně ve vestibulu jsou dílem J. V. Pekárka. Na pestré dekoraci interiéru se podíleli také sochaři Fr. Úprka a Ant. Štrunc a malíř Jak. Obrovský. Modely sokolů před vchodem pocházejí od sochaře A. Hlavy.
Veškerou práci štukatérskou a ornamentální na fasádě prováděl Novák, stejně tak jako práci štukatérskou taženou ve dvoraně. Dominantu fasády tvoří dvojice figur posazená po stranách balkonku, jímž vrcholí střední rizalit. Dva mladíci, polozahalení draperií, mají přes záda přehozeny silné festony, které spadají od balkonu dolů téměř po celé délce rizalitu, čímž příjemně akcentují vertikálu vrcholící úzkým hlavním štítem. Štít sám je zajímavě dělen svislými štukovými pásy; jejich meziprostory jsou osázeny opět svislými řadami menších štukových oválků. Novákovým dílem jsou také dva figurální reliéfy s postavami klečících žen s nápisy 1911 a 1912 a čtyři maskarony, připomínající masky řecké tragedie; tyto jsou již modelovány ve stylu pozdní geometrizující secese.
Novákova role při vzniku pomníků byla pravděpodobně spojena s pantografem. O Novákově autorském podílu na tom kterém pomníku lze jen spekulovat.umístěného téměř jako svatozář.