SPOLUPRACUJÍCÍ SOCHAŘI
Z bohatého seznamu Novákových spolupracovníků zde uvádíme pouze ty, kteří nepatří k notoricky známým dobovým osobnostem a jejichž život a dílo není v obecném povědomí. Rovněž se zde nevěnujeme osobnostem, se kterými se Novák setkal jen na jedné zakázce a s nimiž je tedy jeho dílo svázáno jen velmi okrajově.
Babka Karel (1880 – 1953) Pražský rodák Babka studoval na zdejší uměleckoprůmyslové škole v letech 1901 – 1907 ve speciálce St. Suchardy, který jako profesor na školu nastupoval krátce před Novákovým absolutoriem. Již za studia byl Babka u Nováka zaměstnán, krom toho pracoval i u dalších firem Poslední spolupráce s Novákem proběhla v roce 1911, od roku 1912 byl Babka činný v Moskvě. Jako člen české… [číst více]
Beneš Ladislav (1883 - 1956) Úspěšný sochař začínal jako asistent nejen u Nováka, ale pomáhal s realizacemi i Novákovu někdejšímu společníku J. V. Pekárkovi. Mezi lety 1911 a 1931 důkladně procestoval Německo a Itálii. Byl dvakrát vyznamenán Turovou cenou, osudově jej ale ovlivnila účast v soutěži na pomník Jana Žižky pro pražská Památník národního osvobození roku 1928. Spolu s K. Dvořákem získal… [číst více]
Hladík Josef (1874 – 1948) Vyučený štukatér, pozdější medailér a sochař docházel v letech 1891 – 1893 na kurzy modelování pořádané pražskou uměleckoprůmyslovou školou. Později založil vlastní sochařsko - štukatérský podnik v Olomouci. Podnik byl úspěšný a rozšiřoval svou činnost na výzdobě mnoha soukromých i veřejných objektů, zejména na Moravě. V té době spolupracoval Josef Hladík s Karlem Novákem. V roce 1902… [číst více]
Mára Antonín (1877 – 1946) Syn pražského dřevorubce Václava Máry patří taktéž mezi Novákovy spolužáky. Absolvoval roku 1899 speciální oddělení Uměleckoprůmyslové školy v Praze pod vedením profesorů Kloučka, později Suchardy a Jeneweina. Na rozdíl od Nováka a Pekárka podnikl mnoho zahraničních cest, například do Francie, Belgie, Itálie, Německa, Anglie a do severských zemí. V roce 1902 se spolu se sochaři z Novákovy… [číst více]
Stehlík Bohumil (1885 – 1949) Novákův spolužák ze speciálky profesora Kloučka na uměleckoprůmyslové škole z let 1904 – 1906 pokračoval také v Novákových stopách do Myslbekovy speciálky na akademii v letech 1906 – 1909. Samostatně příliš neprorazil, nicméně objevuje se jako spoluautor dekorativních plastik na veřejných budovách v Praze. S Novákem spolupracoval ještě za studia v roce 1908 při příležitosti výstavy obchodní a živnostenské… [číst více]
Štrunc Antonín (1871 – 1947) Byl český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou… [číst více]
SOCHAŘI VYUŽÍVAJÍCÍ SLUŽEB SOCHAŘSKÝCH ZÁVODŮ
Sochaři využívali služeb sochařských závodů, zejména pantografu pro zvětšování soch.
Franta Anýž (1876 – 1934) Český modelér, cizelér, sochař absolovent Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Tady studoval do roku 1900 v atelieru C.Kloučka, poté u prof. A.Hellméssena a prof. E. Nováka v atelieru se zaměřením na zpracování kovů. Po dokončení studia podniká studijní cesty do Paříže, Berlína , které hluboce ovlivní jeho bohatou tvorbu. Po návrat do Prahy otevírá svůj první atelier v Žitné ulici.… [číst více]
Drahoňovský Josef (1877 – 1938) Narodil se ve Volavci 27. 3. 1877 v rodině malých zemědělců pod Kozákovem, v kraji nalezišť drahých kamenů i legend o jejich pohádkovém bohatství. Byl český sochař a glyptik, profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Volavec, dědina malých zemědelců pod Kozákovem, kraji plný legend o pohádkovém bohatství drahých kamenů skrytých v útrobách okolních kopců. Na malého chlapce tyto… [číst více]
Dvořák Karel (1893 -1950) Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, pak navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu (ovlivnil ho zejména Josef Drahoňovský) a posléze Akademii výtvarných umění. Školení v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 1917–19 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze. V letech 1919–1949 byl… [číst více]
Gutfreund Otto (1899 – 1927) Narodil se ve Dvoře Králové nad Labem jako čtvrtý z pěti dětí české židovské rodině Karla a Emilie Gutfreundových. Během 1903-1906 studoval na Škole výtvarných umění v Bechyni (keramický ateliér). V letech 1905-1909 docházel na Umělecko-průmyslovou školu v Praze. V roce 1909 Gutfreund zaujal Antoine Bourdelle u příležitosti jeho výstavy v Praze uspořádané SVU Mánes. V listopadu… [číst více]
Jovanović Đorđe (1861 – 1953) Jovanović byl srbský sochař, člen srbské akademie věd a umění. Narodil se v městě Novi sad, studoval v prvním lyceu v Kragujevacu, po absolvování získal státní grand na postgraduální studium na akademii výtvarných umění ve Vídni a poté studoval i na akademii výtvarných umění v Mnichově. Po ukončení studií, od roku 1887, žil střídavě v Mnichově, Paříži… [číst více]
Kafka Bohumil (1878 – 1942) Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval ve svém rodném městě v letech 1884–1892. Následně v letech 1892–1896 studoval na sochařskokamenické škole v Hořicích v Podkrkonoší a od roku 1897 byl zapsán na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Stanislava Suchardy. V letech 1904–1908 žil a pracoval v Paříži poté, co získal Hlávkovo stipendium. Se svým učitelem Stanislavem Suchardou spolupracoval… [číst více]
Kodet Emanuël (1880 – 1954) Narodil se v rodině krejčího 23. března 1880 v Pelhřimově. Krejčovina se mu příliš nezamlouvala a svou cestu za uměním začal obdobně jako jeho krajan Josef Šejnost na odborné škole keramické v Bechyni. Později studoval na UMPRUM, kde byl žákem profesora Stanislava Suchardy. Po úspěšném absolvování strávil rok na akademii v Římě. Vytvořil plastiky a pilastry pro… [číst více]
Kudrna Eduard Kudrna Eduard (starší) (1896 – 1967) Hned po založení Sochařského závodu Karla Nováka v Čiklově ulici roku 1924 se stal Eduard Kudrna starší jeho stálým spolupracovníkem a nejlepším modelérem. I jeho žena Aloisie Kudrnová se stala zaměstnankyní sochařského závodu a společně zde žili ve správcovském bytě. Jeho syn Eduard mladší (1929-2005) je mimo jiné autorem mnoha dobových fotografií ze života… [číst více]
Mařan Václav (1879 – 1962) Po vyučení řemeslu na řemeslnickoumělecké škole v Mladé Boleslavi nastoupil na další studia v Praze na Uměleckouprůmyslovou školu. Zde od roku 1893 atelier prof. Suchrdy a studium ukončuje v roce 1899 v atelieru prof. Celestin Klouček. Mezi jeho nejbližšími spolužáky se řadí Bohumil Kafka, Antonín Mára, Josef Drahoňovský, Štěpán Zálešák, František Anýž, Karel Novák. Přátelské vztahy ze… [číst více]
Mařatka Josef (1874 – 1937) Rod Mařatků pocházel z Vysokého nad Jizerou v Podkrkonoší, ale rodiče Josefa Mařatky se přestěhovali do Prahy a jejich syn se narodil v ulici Žitná 564/14 v Praze, kde bydlel také Antonín Dvořák nebo malíř Jaroslav Věšín. V letech 1889–1896 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Celdy Kloučka, následně pak, do roku 1899, u Josefa Václava Myslbeka, se… [číst více]
Myslbek Josef Václav (1848 – 1922) Narodil se na pražském Novém Městě čp. 693[4], v rodině malíře pokojů Václava Myslbeka (1813 - 1887) a manželky Antonie, rozené Adamcové (1819 - 1900). V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně Tomáše Seidana a po návratu Václava Levého z Říma pracoval v jeho ateliéru. Po smrti V. Levého roku 1870 odešel… [číst více]
Obrovský Jakub (1882 – 1949) Narodil se v rodině zemědělce Jana Obrovského jako třetí a nejmladší dítě. Přes otcův odpor hospodářství opustil pro umění. Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze u Celdy Kloučka, E. K. Lišky,K. V. Maška a Stanislava Suchardy (1897–1901). Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Pirnera (1901–1905), kde se roku 1919 stal profesorem a ve druhé… [číst více]
Opatrný Karel (1881 – 1961) Byl český sochař a medailér. Pocházel z pražské umělecké rodiny, k jeho příbuzným patřili hudební skladatel Emanuel Chvála a spisovatel Ignát Herrmann. Absolvoval sochařskou školu v Hořicích a Akademii výtvarných umění v Praze, po pobytu v Německu (kamenická dílna v Mittelwalde) se vrátil do Prahy a věnoval se umělecké tvorbě. Byl autorem pomníků a sochařských náhrobků. Vytvořil… [číst více]
Pekárek Josef Václav (1873 – 1930) Dočasný spolumajitel Novákova sochařského podniku Josef Pekárek byl Novákovým spolužákem již na uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora C. Kloučka (1889 – 1892) a i ve speciálce J. V. Myslbeka na pražské Akademii (1892 – 1894). J. Pekárek, socha Žně, 55 x 175 J. Pekárek socha Vltavy výdusek z umělého kamene v zahradě sochaře 1928, výška 2,8… [číst více]
Polášek Albín (1879 – 1965) Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm proslul především svým působením ve Spojených státech amerických, kde se stal profesorem na akademii krásných umění v Chicagu. 29 Roku 1893 studoval dřevořezbu ve Vídni, po návratu domů navštěvoval školu tkalcovskou. Vztah k dřevořezbě mu přišel obzvláště vhod poté, co mu bratr Emil roku 1898 zajisti práci ve Spojených státech v továrně… [číst více]
Šaloun Ladislav (1870 – 1946) Byl český sochař období secese, naturalismu a realismu, zakladatel moderního českého sochařství. Nejprve studoval v letech 1885–1889 v Reynierově kreslířské škole. Když napoprvé nesložil zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu, obával se dalších zklamání. Proto v letech 1889–1891 studoval sochařství soukromě u Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Stylově byl ovlivněn zprvu Josefem Václavem Myslbekem, dále secesí a Augustem Rodinem,… [číst více]
Španiel Otakar (1881 – 1955) Byl český sochař, řezbář, medailér, profesor na UMPRUM a AVU. Učil se na odborné rytecké škole v Jablonci nad Nisou. V roce 1901 absolvoval medailérskou školu vídeňské Akademie u prof. Josefa Tautenhayna. V letech 1902 až 1904 pokračoval ve studiu na AVU v Praze pod vedením J. V. Myslbeka. Své výtvarné vzdělání pak završil v Paříži, kde… [číst více]
Štursa Jan Josef (1880 – 1925) Byl český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou… [číst více]
Vála Josef (1883 – 1964) Pražský rodák, v letech 1898 – 1904 studoval tamtéž uměleckoprůmyslovou školu, kde se mohl ještě setkat s Novákem, těsně před jeho absolutoriem. Zde si ho pravděpodobně Novák vyhlédl pro další spolupráci. Roku 1902, tedy ještě za studia, pomáhal Vála s vnitřní výzdobou pražské Úvěrní banky, téhož roku prováděl rostlinné a ornamentální štuky na domě čp. 1075 v… [číst více]
Vosmík Vincenc Čeněk (1860 – 1944) Čeněk Vosmík se vyučil kolářem v dílně svého otce v Humpolci. Pak odešel do Prahy, kde ve zlatnické škole získal základy modelování. Zajímalo ho sochařství a tak odjel do Vídně, kde pracoval nejprve jako pomocník v kamenosochařské dílně Victora Oscara Tilgnera a pak u Antonína P. Wagnera. Vosmík byl talentovaný sochař a již roku 1873 ve 13… [číst více]
Waigant Bohumil (1885 – 1930) Waigant proslul především jak spolupracovník J. Kotěry. Začínal jako sochař a malíř, studoval na uměleckoprůmyslové škole u Suchardy a Maška. Posléze vstoupil do Kotěrova atelieru a byl přijat i do jeho speciálky. U prof. Suchardy se pravděpodobně seznámil s Novákem, pro kterého pak opakovaně pracoval. V roce 1907 se spolu s celým kolektivem Novákovy dílny podílel na… [číst více]
Zálešák Štěpán (1874- 1945) Český sochař a řezbář narozený na Moravě. Po vyučení se na odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí / 1988 – 1892 / nastoupil na studia v Praze na Uměleckoprůmyslové škole. Studia u profesora J.Kastnera a profesora C. Kloučka dokončil v roce 1898 v tomto ročníku patří mezi absoloventy pozdější význační umělci, B.Kafka,Vojtěch Preissing, K. Novák, Št. Zálešák, se kterými… [číst více]