(1885 – 1949)
Novákův spolužák ze speciálky profesora Kloučka na uměleckoprůmyslové škole z let 1904 – 1906 pokračoval také v Novákových stopách do Myslbekovy speciálky na akademii v letech 1906 – 1909. Samostatně příliš neprorazil, nicméně objevuje se jako spoluautor dekorativních plastik na veřejných budovách v Praze.
S Novákem spolupracoval ještě za studia v roce 1908 při příležitosti výstavy obchodní a živnostenské komory, kde se podílel na výzdobě pavilonů Obchodu, Peněžnictví, Města Prahy, Klenotnictví a Polygrafie a na realizaci Šalounovy restaurace U Slona.
Roku 1913 prováděl spolu s p. Zítkem v Náchodě realizace výzdoby hotelu Beránek podle Novákových skic a Štruncových modelů.
Je také veden jako významný pomocník na figurální, ornamentální a mramorářské výzdobě kostela ve slezském Holešově – Goleszow (oltáře, Boží hrob a kazatelna). Pravděpodobně se jedná o kostel sv. Archanděla Michaela, vybudovaný v letech 1913 – 1921. V roce 1914 se podílel na reliéfech a ornamentální výzdobě paláce Koruna.





Bronzový odlitek socha sv. Štěpána, 2021
Zvětšená sádrová socha v životní velikosti kostel sv. Štěpána v Praze rok 1942
V letech 1921 – 1922 se s Novákem věnoval výzdobě architektonických realizací architekta Hilberta v pražské Podskalské ulici. Dva domy zvané Lounské, podle zadavatele – Lounského cukrovaru. První v novogotickém stylu a na druhém pak vytvořili několik dětských reliéfů.
Ve třicátých letech spolupracoval s v Americe žijícím sochařem Albínem Poláškem, rodákem z Frenštátu pod Radhoštěm, který po realizaci svých zakázek používal právě sochařský závod Karla Nováka. S tímto sochařem se podílel na Wilsonově soše umístěné ve Vrchlického sadech před Hlavním nádražím. S Kudrnou je pak podílí na realizaci soch vytvořené v umělém kameni pro vrch Radhošť, Radegasta, Svatý Cyril a Metoděj.



